Můj web je zaměřen na popis některých horstev v ČR, SR. Původně jsem plánoval takhle postupně udělat téměř celou ČS republiku i polské Slezsko, ale vzhledem ke zdravotním problémům a hlavně absenci internetového připojení na to nemám možnosti, tak za to se ostatním omlouvám.
Ostravsko je oblast velkých měst. Díky bývalému těžkému průmyslu (hlavně hornictví a hutnictví) zde v minulosti našlo útočiště množství lidí. Dnes už z toho zbyla hlavně jen velká sídliště (Ostrava, Karviná, Orlová, Havířov, Frýdek-Místek, Třinec).kde žije téměř milión obyvatel A co dělat ve městě o víkendu? Dohromady celkem vůbec nic a tak nás to táhne do hor, nejčastěji do blízkých Beskyd, kam se dá bez problému dostat i na jednodenní výlet. A tak v té přírodě se člověk cítí mnohem lépe než mezi auty a paneláky. S organizovanou turistikou (včetně KČT) jsem neměl moc dobré zkušenosti, proto jsem často chodil sám nebo ve skupince max. do 4 lidí, to se vždy nějak dalo domluvit ke spokojenosti všech a nikdo mne nic nevyčítal. Ale zase díky organizované turistice jsem měl v roce 2012 možnost poznat Lenku V., tu nejúžasnější osobu, jakou jsem kdy v životě potkal. Tímto ji samozřejmě pozdravuji, i když ji asi už nikdy neuvidím. Na tomto webu mám popis jednotlivých pohoří ČR a SR a na https://turisticke-znaceni.webnode.cz zase něco o značení, kterému jsem se v minulosti aktivně věnoval.
Na kole po ošklivé havárce v roce 2006 jsem přestal jezdit.
S turistikou jsem se začal seznamovat již od dětství. Většina mých učitelek na základní i střední škole byla tomu nakloněna (Jarko tímto Tě pozdravuji). Také i moji rodiče. Většina mých prvních výletů samozřejmě vedla do blízkých Beskyd - hlavně oblasti Jablunkovska, kam bylo kdysi z Havířova nejlepší spojení. A tak jsem začal poznávat první kopce - Javorový, Ropičku, Prašivou, Gírovou, Kozubovou, Slavíč. Později pak Ondřejník, Radhošť, Soláň a v roce 1973 jsem byl poprvé na nejvyšším vrcholu Moravskoslezských Beskyd - Lysé hoře. To už jsem měl za sebou i první náznaky Malé Fatry, i když zatím "jen" Vrátnou dolinu. Pak jsem už začal objevovat i odlehlejší kouty Beskyd, hlavně překrásný hřeben Javorníků, Zadních hor, oblast Vsackého Cábu a přehrady Bystřička a také oblast Podbeskydí - hlavně Novojičínska. No a po Beskydech pak jsem začal poznávat Jeseníky, Vysočinu a i slovenské hory. Na střední škole jsem pak už jezdíval s partou už i někam na celé víkendy. Díky rodině jsem začal poznávat i většinu slovenských horstev (Malá a Veľká Fatra, Strážovské vrchy a Inovec, Nízké i Vysoké Tatry. Když jsem se chystal do Belianských Tater, tak akorát těsně předtím 1.7.1978 byl uzavřen jejich hřeben.. A nakonec pak přišly na řadu i české hory - Krkonoše, Orlické hory, Krušné hory, Šumava. Takže nyní mohu klidně říci, že mám zmapovaná všechna horstva v ČR a SR. Proto se mne i velmi bolestně dotklo nesmyslné rozdělení ČSR.
Zahraničí vůbec neznám, za totality to možné nebylo a ani pak mne to nijak nelákalo. Cestovní pas jsem vlastnil jen chvíli, nyní ho už naštěstí nepotřebuji. Až po zavedení Schengenského prostoru jsem začal důkladněji poznávat Polsko, již relativně dobře znám jejich část Slezských Beskyd i jejich předhůří Jeseníků. Chystám se konečně poznat i polskou část Tater a také Krkonoš. Avšak vždy jen to příhraničí, vždy tak aby se to dalo někde od nás stihnout za jeden den. Trochu znám i německou část Šumavy v oblasti Třístoličníku a rakouskou v oblasti Plechého - také ale vždy jen jednodenní výlety. Trochu znám i německou část Krušných hor (Sasko). Jediné 2 místta, kde jsem byl v cizině hluboko, byl Hannover na výstavě EXPO 2000 a nezapomenutelné Baltské moře (Gdańsk) se svou bývalou kamarádkou Irenkou v srpnu 2015, která mne pak nepochopitelně zradila. V Německu kousek za hranicemi jsme byl asi 3x - Dresden, Zittau, Plauen, Regensburg, když byly výhodné nabídky na cestování v německém příhraničí. Ve dnech 1. a 2.5.2004 jsem byl ve Vídni, kde se mohlo v rámci vstupu do EU jezdit do Vídně zdrama. To byla jediná má příjemná oslava 1.máje v životě, předtím ty nanucené mne tento svátek jen zprotivily. A to je správná oslava - místo líbivých sladkých řečí politiků raději dát něco pro lid, z čeho by měli užitek.
Po úraze v únoru 2017 (zlomenině levého ramene) se mé turistické aktivity značně omezily, hlavně co se týká náročnějších tras a převýšení a tak už nemohu vše stoprocentně aktualizovat.
