Tato oblast (někdy neoficiálně nazývána Přední hory) je známá svými hustými lesy (markýze Gera). A i když leží v těsné blízkosti velkých měst, je díky lesům tady relativně klid. O to pak jsou krásnější výhledy z otevřených míst mezi lesy.  Ale na své si tady přijde i žíznivý turista, protože tolik turistických chat přímo na hřebenu na malém prostoru jak v této oblasti, není nikde. A je to i má srdeční záležitost, v létech 2004 - 2011 jsem se zde staral o turistické značení.

Slavíč

Zalesněný vrchol Slavíč je jeden z nejvýznamnějších beskydských vrcholů (1055 m.) hřebene tzv. Předních hor. Ční se nad přehradou Morávka, pod ním je stejnojmenné údolí a u přehrady i osada. Vrchol leží mimo všechny turistické trasy, je zde klid, ale v létech 1997 - 2006 se tady konalo významé Zimní táboření Klondyke, které vždy bývá 2. prosincový víkend a vždy 10 let na konkrétním vrcholu a pak se zase lokalita mění. pak to pokračovalo na nedalekém vrcholu Kalužný (994 m.), to bylo také silně svázáno s Kolářovou chatou Slavíč, od roku 2017 je to pod vrcholem Lipí (poblíž chaty Na Kotaři).

I když vrchol Slavíče není turistické veřejnosti moc známý, o to významnější je Kolářova chata v lokalitě Mizerov pod jeho vrcholem (asi 3 km). Je to jedna z prvních chat v Beskydech a velmi frekventovaná, protože leží na hlavním hřebeni Moravskoslezských Beskyd a turista ji prostě nemůže minout. Hlavně v zimní období je tento hřeben s minimálními výškovými rozdíly velmi využíván - nástup na něj velmi usnadňuje lanovka na Javorový, odkud je to na Slavíč asi 12 km bez většího převýšení.

Chata Slavíč byla po roce 1989 vrácena zpět původním majitelům - rodině Kolářů, nynější majitelka Karla Martynková se o chatu dobře stará a poskytuje průchozím i ubytovaných turistům velmi dobré služby na úrovni.

Nejkratší přístup na chatu Slavíč je z Horní Lomné - hotel Salajka (bus z Jablunkova a Návsí) po žluté a červené značce. Další možnost je od autobusové zastávky Dolní Lomná Doubrava (nyní Excelsior) po lesní přístupové silničce - po pásové cyklotrase č. 6082 (6 km). Také je možnost jít od zastávky Košařiska Milíř po modré, žluté a červené značce (7 km). Od konečné MHD Třinec - linka č.12 z Tyry pila lze vystoupit po zelené a pak červené značce (9 km)

Od Morávky (zastávka Slavíč) lze vystoupit po modré značce údolím Slavíče (9 km) nebo paralelní silničkou (lyžařská modrá značka). Také lze vystouit z Uspoky po zelené značce (6 km) a samozřejmě už ze zmíněného Javorového - buď hřebenem po modré a červené značce (11 km) nebo nenáročnou traverzní cestou po lyžařské červené a následně modré a červené tur. značce (12 km).

Náročnější turisté mohou si udělat výlet od autobusu z Visalají přes Bílý Kříž (po modré a červené značce, 13,5 km) - pozor sledujte dobře orientační tabule na Malém Polomu (blízkost 2 červených tras). Také pěkná je celá hřebenovka od nádraží v Mostech u Jablunkova přes kapličku na Muřinkovém vrchu (22,5 km), také pozor na orientaci na Malém Polomu.

V okolí chaty Slavíč jsou další významné chaty - Kamenitý (3 km), Kozubová (6 km) s kapličkou na vrcholu - pouť v neděli po svátku sv.Anny (26.7.), Ostrý (5,5 km). V Dolní Lomné v areálu (poblíž hotelu Pod Akáty a vyhlášené cukrárny) bývají 2. víkend v září národopisné slavnosti Slezské dny, jejich součástí je i populární dálkový pochod Mánesovou stezkou - dálkové trasy 52 a 35 km ze stanice Střítež u Č. Těšína, kratší trasy z Jablunkova, Mostů u J. a Čadce.

 

smutný závěr - chata byla v roce 2019 prodána a v září 2021 zbourána. Další osud je neasný. 

Dle TV Polar byla tato chata zbourána, původní chata (Hadaščok) byla z konce 19. století, v nynější podobě Kolářova chata byla od 30. let, o kterou celou dobu tak pečoval rod Kolářů z Morávky (Uspolka-Horák) a to i v dobách silné nesvobody, kdy jim byla úřední moci vzata, tak tam pracovali alespoň jako zaměstnanci. Chata nyní už je minulostí. Údajně dle špatnému technickému stavu. I když už na hory chodím jen velmi málo, tak toto místo společně se Solání a hřebenem Javorníků patřilo v rámci Beskyd k těm 3 mých srdečních míst, kam jsem každý rok alespoň jednou zavítal, a to i v zimě i v létě. Později se tento počet rozšířil na 4 díky velmi pohostinné chatě Filipka. 
Letos jsem na Slavíči byl 28.6. a ještě nic netušil. Byla tak populární mezi turisty, organizovanými i neorganizovanými, že i nestor beskydské turistiky, vloni zesnulý Honza Sládek si toto místo tak oblíbil, že v okolí chaty tam uspořádal 20 ročníků oblíbeného Zimního táboření Klondyke, 10 let na vrcholu Slavíče (1997-2006) a pak 10 let na nedalekém Kalužném (2007-2016). I já na tyto ročníky stále vzpomínám jako na ty nejkrásnější, i když na rozdíl od Travného už jsem na těchto ročnících zimní noc pod stanem neabsolvoval. 
Chata byla místem mnoha turistických srazů a akcí různých spolků, a to i v době totality, kdy k ní ještě nebyla žádná asfaltová cesta a chatař tam mohl dojet jen nějakým gazíkem nebo ARO a v zimě byla dostupná jen na běžkách.... Možná i proto to byla poslední beskydská chata, kde byla instalována pípa na pivo. Určitě ale nikomu dlouho nevadilo, že guláš nebo zelňačku mohl zapít jen lahváčem...
Předzvěstí konce chaty bylo náhlé úmrtí chataře Honzy Martynka v létě 2012. Podařilo se mu chatu dobře zrekonstruovat včetně přístavby. Jeho manželka Karla v jeho díle obětavě pokračovala, ale i navzdory jejímu nadlidskému úsilí už na to sama nestačila a byla nucena ji asi před 3 roky prodat. Takže tady je výsledek.  Hlavně v zimě byla vynikajícím zázemím promrzlým běžkařům brázdících hlavní hřeben Moravskoslezských Beskyd různými směry - od Visalají, Velkého Polomu, Javorového, Prašivé, Jablunkova, Tyry anebo třeba i z Bumbálky nebo Gruně. Je mne po ní velmi smutno. Jestli se povede postavit nějakou repliku jak Libušín na Pustevnách nebo dřevěný kostelík v Gutech, je otázka, na kterou neznám odpověď. Tak si prosím vzpomeňte na toto místo s nádherným výhledem na Malou Fatru, Roháče a Strážovské vrchy a v případě inverzí krásný pohled na jasné sluníčko nad zamlženým údolím Lomné, z kterého tak vystupovaly vrcholky Velkého a Malého Polomu. Kolik v Beskydech už zaniklo chat a jiných atraktivních míst? Z původních Beskyd, které jsem zpoznával na počátku 70. let, už toho zbylo skutečně jen velmi málo, naštěstí ještě že ty prosluněné rozkvetlé louky a nádherné výhledy hlavně v dobách inverzí nám nikdo nemůže zbourat. Tak několik fotek pro vzpomínku. Kdybych nebyl líný a měl na to možnost, mohl bych ze vzpomínek na tuto chatu a toto místo napsat docela tučnou knihu. 
 
 

Velký Polom

Oba vrcholy Polomu -  Velký (1067 m.) a Malý  (1061 m.) leží v nejvýchodnější části Moravskoslezských Beskyd na moravsko-slovenském pomezí. Někdy se této oblasti říká Jablunkovské hory. Většinou zalesněný hřeben je hodně provlhlý - významné zdrojnice říčky Lomná a proto voda prosakuje i v zimě do sněhové pokrývky, která zde bývá dost dlouho a je zde hodně sněhu. 

Vrchol Velkého Polomu je přírodní rezervací, rohledy z něj jsou dost omezené, každým rokem zde bývá Novoroční výstup. Pod ním je Kamenná chata, bývalý známý hotel Tetřev už je mimo provoz. Poblíž na sjezdovce je chata Severka a kousek od ní chata Skalka. Celým hřebenem prochází červená značka z Mostů u Jablunkova, přístupové trasy vedou i z Bocanovic (žlutá a cyklo 6081), z údolí Dolní (modrá) a Horní Lomné (modrá) a Přelače (6lutá), z jihu pak ze Šancí (modrá) a Rakové (také modrá).

Na Malém Polomu se stýkají 3 hřebeny - Velký Polom, Slavíč a Zadní Hory. Všechny 3 velice významné a hlavně v zimě hodně frekventované běžkaři. Pro mne jako bývalého značkaře byl dlouhým oříškem vyřešit blízkost dvou červených tras, aby to turisty nemýlilo. Škoda, že vrchnost zakázala styk 3 červených, to by bylo nejjednodušší a nejpřehlednější. A tak ze spousty špatných variant se nakonec vybrala ta asi nejméně špatná, červená po hranici Moravy a Slovenska zůstala, a druhá červená z Morávky Uspolky se posunula až pod Kozí hřbety, aby jejich blízký souběh nemýlil turisty.  Propoj mezi Malým Polomem a Kozími hřbety nyní tvoří modrá značka.

 

 

Javorový

Významný vrchol jihovýchodně od Třince, jeho popularitu zvyšuje sedačková lanovka z Oldřichovic, kam jezdí MHD 712,714. Lanovka vede pod Malý Javorový (946 m.), na kterém je retranslační stanice a turistická chata. Po modré značce dojdeme na vrchol Velkého Javorového (1032 m.), tato část byla v roce 1980 úplně vykácena, z důvodu následků silných klimatických změn na přelomu let 1978/79, nikoliv z důvodu průmyslových exhalací, jak se hodně lidí domnívá. Nyní už nově zasazené stromy dorůstají a nepříjemná holina se ztrácí.  Z vrcholu jsou přesto stále i pěkné výhledy. Modrá hřebenová trasa dále pokračuje do sedla Šindelná, kde se trasy dělí - vlevo po modré směr Slavíč a Ostrý - viz předchozí rubrika o Slavíči. Vpavo lze pokračovat po žluté značce úbočím vrcholu Ropice (1082 m) do sedla pod Velkým Lipovým, tam se napojíme na červenou hřebenovku Beskyd, pokračujeme dále na Ropičku (918 m.), je zde krásná chata, bohužel turistům už hodně dlouho neslouží, dále na hřebeni je chata Kotař a posléze dojdeme na chatu Prašivá s nepžístupnou rozhlednou a významým dřevěným kostelíkem (pouť neděle po svátku sv. Antonína - 13.6.).

 

Vedle pohodlné lanovky lze na Javorový dojít i z Tyry buď po obnovené žluté značce od rest. Liberda nebo z konečné MHD 712 od pily a hájenky přístupovou silničkou (cyklo 6201).  Zelená i modrá značka z Oldřichovic jsou díky svým velkým serpentinám dost náročné. Po zelené značce je možno vyjít z obce Řeka přes Gutské sedlo.