MALÉ KARPATY
Prakticky předměstská oblast Bratislavy, hory začinají hned na jeho severním okraji vrcholem Kamzík s televizním vysílačem. Možno se tam vydat z rekreační lokality Železná Studienka nebo od konečné trolejbusu č. 203 na Kolibě. Čestou Hrdinov SNP (devín - Dukla) se vydáme přes Červený, Biely Kríž a Kamenné kopce můžeme dojít hřebenem do sedla Pezinská Baba (Chata) - autobusová linka Pezinok - Malacky. Dále pak přes Čertov kopec a Čermákovu lúku odbočením na žlutou značku přijdeme na Zochovou chatu, odkud můžeme sejít přes Harmonii do vinařské obce Modra (jezdí i autobusová linka). Pokud se vrátíme zpět na hřeben na Skalku, přes obec Sološnicu na Klokoč, Čiernou skalu na nejvyšší vrchol Záruby (768 m.), který je nejlépe dostupný ze Smolenic (zámek) po modré značce. Hřebenem pak sejdeme do obce Buková. na rekreační přehradní nádrž i na žel. zastávku na ťrati Trnava - Senica - Kúty je to z obce asi 5 km. Dále lze hřebenem přes Dorou Vosu pokračovat do Brezové pod Bradlom, dále na Bradlo. kde je možno odbočit k mohyle R. Štefánika. Červená značka pokračuje do průmyslového města Myjava, kde navazuje hřeben Biwlych Karpat. Za zmínku stojí navštívít ještě hrad Čachtice nad stejnojmennou obcí, nejlépe přísrupný ze zastávky Višňové na trati Veselí nad MOravou - Myjava - NOvé Mesto nad Váhom.
Poblíž města Senica nad Myjavou je rekreační přehradní nádrž Kunov dostupná MHD.
V obci Šaštín-Stráže (na trati Kúty - Senica) je poutní mariánská bazilika, asi nejvýznamnější na Slovensku, hlavní poutě na Svatodušní neděli a svátek Sedmibolestné P.Marie (15.9.), v SR státní svátek. Poblíž obce je také rekreační oblast Gazárka.
BIELE KARPATY
Krajinově velmi pestré pohoří na moravsko-slovenském pomezí. Střídají se lesy a louky a také množství osamocených osad přímo v horách, nazývajících se typicky kopanice.
Začínají zatím ne moc vysokou Žalostinskou hornatinou, kde se nachází Zlatnická dolina - příměstská rekreační oblast města Skalica na Slovensku (o prázdninách zde zajíždí MHD). Nad ní se nachází rekreační přehrada Mlynky s množstvím chat a můžeme sejít dolů dp Strážnice, "hlavního města" typického jihomoravského folklóru, koncem června zde bývá známý festival. Hřebenem po červené značce přes BUkovimu se dostaneme až do Vrbovců (mediálně známé osady U Sabotů).
Dále kombinací modré a zelené značky přes Šibeničný vrch přijdeme na hlavní hřebenovou Cestu hrdinou SNP, která vede od průmyslového města Myjava a už to nemáme daleko na nejvyšší vrchl Veľká Javorina (918 m.) s monumentální vysílačkou, turistickou Holubyho chatou a nádherným rozhledem na všechny strany, za krásné viditelnosti dohlédneme i na Malou Fatru. Dále máme 2 možnosti - buď stále menším převýšením po Cestě hrdinov SNP vedoucí moravským vnitrozemím vedoucí nad obcemi Hrabina, Březová a Lopeník k MIkulčinu vrchu, nebo se k němu vydat po zelené značce, která je sice fyzicky mnohem náročnější, ale určitě zajímavější. Strmě sejdeme do obce Strání-Květná a zase strmě vystoupáme na vrchol Veľkého Lopeníku (911 m.) s novou rozhlednou a přes Malý Lopeník přijdeme ke zmíněnému MIkulčinu vrchu. TUristická chata bohužel vyhořela, ale v okolí je i více různých chat. Můžeme sejít k hlavní silnici k motorestu Rasová (osada Komňa) na hlavní silnici Uherský Brod - Trenčín nebo přes Vyškovec sejít do kopaničárské rozlehlé obce Starý Hrozenkov. Ale možno i pokračovat hřebenem na Kykulu a Machnáč do Drietomy a dále do Trenčína. Různých kombinací je zde neskutečně mnoho a nelze všechny popsat. Za zmínku stojí i navštívit obce Žitková a Horná Súča a pak Súčanskou vrchovinou na červenou značku přes vrcholy Čerešienková a Javorník sejít do Brumova Bylnice nebo jeho místní části Sidonie ve Vlárském průsmyku, dále můžeme pokračovat Kýčerskou hornatinou na Končitou a do Lyského průsmyku (Střelná). Na Okršlisku můžeme odbočit po modré značce na hrad a turistickou chatu Vršatec a přes Vršatecké skaly a Červený Kameň až do Půchova nebo pak z Požáru po zelené značce na rozhlednu Královec a do Valašských Klobouků.
CHŘIBY
Navazují na moravskou část Bílých Karpat, od kterých je odděluje údolí řeky Morava. Východisky do nich jsou okresní města Uherské Hradiště, Zlín a Kroměříž. Všechna města stojí za to navštívit, hlavně zámeckou zahradu v Kroměříži (kousek od nádraží). Centrem Chřibů je turistická chata Bunč, dostupná z obce Kostelany (Ranč), bus z Kroměříže, také z obce Zdounky (trať kroměříž - Zborovice) nebo obce Salaš (bus z Uherského Hradiště). Z Bunče můžeme pak jít hřebenem přes Brdo (rozhledna) na rozcestí Vlčák přes Buchlovský kámen až k navštěvovanému hradu Buchlov a zámku Buchlovice. Dále pahorkatinami přes Břesteckou skálu přijdeme až k významnému poutnímu místu Velehrad (největší slavnost na sv. Cyrila a Metoděje) a pak autobusem do Uherského Hradiště, kde je množství kulturních pamaátek.
Z Buchlovského kamene možno sejít do obce Staré Hutě a odtama je kousek už k motorestu Střílky - Samota (silnice Brno - Trenčín) nebo do obce Stupava (lyž. vleky), Na jejím okraji na hlavní silnici zastavují i některé dálkové linky nebo z obce se dá jet autobusem přes Bohuslavice do Kyjova. Pěšky možno pokračovat kolem přehrady a zříceniny Cimburk do Koryčan (jen bus, vlak už byl zrušen) a pak případně udělat okruh na Střílky.
HOSTÝNSKÉ VRCHY
Poměrně rozsáhlé pohoří, je součástí Hostýnsko-vsetínské hornatiny, turisticky ale více splývá s Vizovickými vrchy. Samozřejmě nelze začít nijak jinak než Hostýnem, velmi významným poutním místem s mariánskou bazilikou, několika křížovými cestami, chatami, rozhlednou a větrnými elektrárnami. Dostupný je autobusovou linkou z Bystřice pod Hostýnem, která jezdí v létě dost často. V bazilice bývá i několik bohoslužeb denně (hlavně o víkendech) a také půlnoční zs Silvestra na Nový rok, která je velmi navštěvována a bývají k ní vypravovány i mimořádné vlaky. Z Hostýma možno pokračovat hřebenem (v zimě velmi vhodným na běžky) přes Skalný, Klapinov na rekreační místa Hostýn a Troják s turistickými chatami a i dostupným autobusovým spojením z Hranic na Moravě, Přerova, Bystřice p.H., Zlína i Vsetína. Pozor! - barevné turistické značení na hřebenu se často mění (sám to ani z hlavy nevím), červené značky zde nejsou hřebenovky!, třeba dávat velký pozor. Z Tesáku i Trojáku lze zajít do rekreační obce Rajnochovice nebo pak dále pokračovat hřebenem přes Tisový, Humenec a Vysoký Gruň se dostaneme na rozlehlou louku Baťková-Chléviska (chata bez záruky) a pak typicky valašským krajem (louky, nivy) přes Lánici až do Vsetína anebo opačně přes Kopřivnou a sedlo Hranica k motorestu Sirákov, kde už navazují Vizovické vrchy, které odděluje silnice Vsetín - Liptál - VIzovice. Z Hostýna, když se vydáme k jihu, stojí za to navštívit obec Rusavu, je to nejzápadnější obec Valašska, kde stojí za to vidět krásný západ Slunce. V blízkém městě Holešov je hodně kulturních památek. Z Tesáku se pak můžeme vydat přes Čerňavu na nejvyšší vrchol Kelčský Javorník (865 m.) a sejít do Rajnochovic. Z Trojáku zase lze navštívit pramen řeky Dřevnice (která později protéká Zlínem) a přes Podkopnou Lhotu a posléze kolem Slušovické přehrady přijít do tohoto Čubova býválého ekonomického zázraku, který svou dobu předběhl minimálně o 20 let a po revoluci byl hloupým způsobem zlikvidován. Možno také navštívit hrad Lukov poblíž silnice Vsetín - Hošťálková - Kašava - Fryšták - Zlín
VIZOVICKÉ VRCHY
Začneme na sedle Sirákov s turistickou chatou, která VIzovické vrchy odděluje od příbuzných Hostýnských vrchů. Po žluté zančce přijdeme za chvíli na vrchol Vartovny, kde je nová rozhledna a velká turistická křižovatka, možno sejít do Vsetína, Seninky, Valašské Polanky, Ubla nebo Pozděchova, z kterého kolem zámečku Trubiska přijdeme na hlavní hřeben na Svérandov a Bařinku (poblíž je vysílačka). Pozor! - hřeben je značen modře. Dále pak na louce na Vařákových Pasekách můžeme anvštívít památník umučeným občanům ve 2. světové válce a pak přijdeme k Lačnovským skálám (Horní a Dolní) a posléze do údolí Senice - Lidečko s Čertovými skálami (motorest). Z Lačnovských skal se můžeme vydat po žluté značce k Lačnovským rybníkům, zde v polovině dubna kvetou vzácné krokusy, jejich lokalita je ale tajná, zatím se mne ji nepodařilo na 100 proc. vypátrat a pak přijdeme k hlavní trati Praha - Košice do Horní Lidče. Ze sedla Svérandov po zelené značce možno sejít do osady Ploština s monumentálním protifašistickým památníkem a přes obec Drnovice pak do Valašských Klobouk. A ze Svérandova, když budeme pokračovat po modré hřebenem k jihu, tak můžeme navštívit nejvyšší bod Klášťov (753 m.). Když z hřebene sejdeme do údolí Bratřejůvky (silnice Valašská Polanka - Vizovice), tak můžeme hlavně v obci Ublo pozorovat základy nedostavěné Baťovy železnice, která měla vést zmíněným údolím a měla spojit Zlín se Žilinou. Když budeme pokračovat hřebenem přes Suchý vrch a Doubravu (vysílačka), tak přes Spletený vrch přijdeme až do Horní Lhoty (silnice Vizovice - Luhačovice) a už jsme v "alglomeraci" těchto nejvýznamnějších i nejkrásnějších moravských lázních, které určitě netřeba popisovat. Snad za zmínku stojí nedaleký hrad Starý Světlov, poutní místo Malenisko a Pozlovická přehrada.
Vizovické vrchy začínají (končí) Čertovými skálami v LIdečku. Jsou vzpomenuty i v rubrice Beskydy , od tohoto horského celku jsou uděleny údolím Senice. Zvláštností je, že tato řeka původně tekla k jihu k Valašským Kloboukům a do Vláry, ale právě někdy v starověku prorazila ten masiv Čertových skal a otočila svůj tok směrem ke Vsetínu, kde vtéká do Vsetínské Bečvy.
