Slezské Beskydy - Filipka

Vrchol Filipka (762 m.) leží na vedlejším hřebenu Slezských Beskyd. Na vrcholu je přístřešek a také hraniční kámen obcí Nýdek, Hrádek, Návsí. Všechny tyto obce jsou také východištěm do této oblíbené lokality.

Od roku 2001 stojí pod vrcholem turistická chata. Je to velmi oblíbený cíl turistů, nejen kvůli své nenáročnosti výstupu, krásným výhledům hlavně na hraniční hřeben Čantoryje - Stožek. Na této chatě nás velmi zaujme profesionalita i nevšední ochota personálu chaty rodiny Labajových. Klidně vám otevřou i ještě před svou otevírací dobou a vždy ochotně navodí příjemnou atmosféru. Ani cenová hladina jídel a nápojů není vysoká. Okolí chaty je pěkně upraveno, byl postaven přístřešek pro posezení v létě. Jen škoda je, že chata neposkytuje ubytování. Z provozních důvodů je chata ve středy zavřena.

Přes Filipku prochází dálková červená značka z Třince přes Velkou Čantoryji, Nýdek a dále pokračuje na Groníček, Bahenec a Bukovec. Z Nýdku je to 6 km a z Bukovce 11,5 km. Téměř souběžně s červenou značkou vede pásová cyklotrasa 6086. Nejčastější výstup na Filipku je po zelené značce od nádraží v Hrádku ve Slezsku (5 km) přes osadu Dziol (Gruň, chata Energetik), která dále pokračuje do Kolibisek (1,5 km) v údolí Hluchové. Škoda, že sem už nezajíždějí autobusy z Nýdku, byla by to nejkratší i nejlehčí přístupová trasa. Ani o pracovních dnech to spojení ale není časté (2 spoje). Dále možno využít žlutou značku od nádraží Jablunkov-Návsí (5 km). Kdo si chce ušetřit strmější stoupání, může využít souběžnou přístupovou komunikaci z osady Kostkov, která je sice delší, ale méně náročná. Žlutou značkou lze přijít také od nádraží v Bystřici nad Olší (7 km), úsek na Paseky však doporučuji absolvovat autobusem, tím se přístup zkrátí i ušetří dosti z převýšení . Z Pasek je to 3 km a trasa vede přes vyhlídkový vrch Loučka.

Slezské Beskydy nejsou tak navštěvovány jak sousední Moravskoslezské Beskydy za údolím Olše. Jsou však krajinově mnohem rozmanitější, lesy se střídají s loukami, z mnoha míst jsou nádherné výhledy, horské osady nalezneme i na hřebenech. Jejich komunikační dostupnost je velmi dobrá. Železniční trať Ostrava - Žilina je těsně pod horami, navazující autobusové linky ODIS dovezou turisty do Nýdku, na Paseky a do Bukovce.

galerie

 

Jablunkovské mezihoří - Trojmezí

A nyní popis donedávna úplně zapomenuté a opuštěné oblasti. Je známo několik Trojmezí - na styku vždy tří (nebo i více oblastí). Známé je např. u Aše na styku hranic ČR a bývalého Západního a Východního Německa, dále na Šumavě poblíž vrcholu Plechý, kde se stýkají hranice ČR, Bavorska a Rakouska, poblíž v Novohradských horách je další Trojmezí (ČR, Dolní a Horní Rakousko), ale existují i vnitrostátní Trojmezí, např. nad údolím Odry poblíž poutního místa Maria ve Skále. Toto popisované Trojmezí (555 m.) je v horské oblasti Jablunkovského mezihoří, které je součástí Kysuckých Beskyd, kde se stýkají hranice ČR, SR a Polska, nabylo svého významu až po vstupu do EU a zavedení Schengenského prostoru, kdy konečně je možno chodit do Polska i mimo oficiální hraniční přechody, předtím tam byl průchod zakázán. A tak během několika let tento zapomenutý opuštěný kout všech 3 zemí získal hodně na svém významu. Jsou tam již vybudovány 3 přístřešky s odpočívkama, 3 hraniční mohyly, upravena cesta z Hrčavy i polské Jaworzynky. Z naší strany lze se dostat na Trojmezí po žluté značce z Hrčavy (2 km), z Polska z obce Jaworzynka (1,5 km) - je tam zelená značka, po dohodě s polskou stranou bude přemalována na žlutou. Přímý přístup ze slovenské strany zatím není možný, z vlakové zastávky Čierne pri Čadci zastávka (trať Čadca - Skalité) je to nejdříve po zelené a pak po žluté značce 2 km. Všechny 3 zmíněné obce udržují dobré vztahy, připravuje se komunikační spojení Jaworzynky a Čierneho. Východiskem na Trojmezí je obec Hrčava (605 m.). Pohodlně se sem dá dojet 5x denně autobusem z Mostů u Jablunkova - spoje jedou 5x denně, hlavně s ohlededem na návoz a odvoz pracujících na směny v Třineckých železárnách. Na Hrčavě je cenný dřevěný kostelík sv. Cyrila a Metoděje (významná pouť 5.7.), kde jsou bohoslužby každou neděli v 11 hodin. Zde jsem si vždyt přál mít svatbu a často se mne o ní i zdálo, ale jak to znáte ze známé šumavské písničky - "Komu se o své svatbě zdá, ten se ji nikdy nedočká".  V obci je také Lurdská jeskyňka poblíž centra obce, dřevěná stará populární hospůdka (bohužel již z hygienických důvodů mimo provoz). Z obce jsou pěkné výhledy na hory všech 3 států (Slezské, Kysucké i Źywiecke Beskydy). Nejbližší železniční zastávkou je zmíněné Čierne zastávka (2 km po žluté a následně zelené značce). I když obec Hrčava je nejvýchodnější zastavěnou obcí ČR, tak nejvýchodnější bod je v katastru obce Bukovec (asi 1 km od silničního přechodu do Polska), z Hrčavy na něj se dá dojít po žluté a následně zelené značce (6 km). Z Hrčavy po žluté a pak červené značce je možno bez většího převýšení přes osadu Komorovský Gruň se dostat na chatu Gírová (5 km) a posléze přes Studeničný sejít až k vlaku do Mostů u Jablunkova (celkem 10 km). Celou tuto trasu je možno při vhodných sněhových podmínkách absolvovat i na běžkách. Tento stále ještě pro hodně lidí zapomenutý, ale nádherný kout stojí za návštěvu a při svých túrach je možno využít značené i neznačené cesty všech 3 států a vzájemně je kombinovat.

 

Slezské Beskydy (Beskid Ślaski) v Polsku

 
Po vstupu do EU a následném otevření Schengenského prostoru výrazně stoupl zájem  turistů i o poznání polské části tohoto krásného pohoří. Větší jeho část se totiž nachází na území Katowického vojvodství včetně jeho nejvyšší hory Skrzyczne (1257 m.). Nám velmi dobře známý hraniční hřeben (Velká Čantoryje - Velký Stožek) dále již pokračuje do polského vnitrozemí přes sedlo Kubalonka (dostupné autobusovými spoji z Cieszyna), pak kolem chaty Przyslop na Baraniu Góru (s rozhlednou) do turisticky významné obce Wegierska Górka (vlak S5 z Katowic přes Bielsko Biala do Zwardońě s návazností do Čadce). Zde už tato dálková trasa přechází do Beskidu Žywieckiego (polská část Kysuckých a Oravských Beskyd), pokračuje podhůřím Tater (lázně Rabka Zdrój a Krynica) až do oblasti Polonin (Bieszczady) s nejvyšším vrcholem Tarnica na ukrajinské hranici. Tato červená trasa začínsjící v Ustroni má neuvěřitelných cca 500 km. 
Turistickým východiskem do Beskid Ślaskich je krásné údolí řeky Wisla s turisticky velmi dobře vybavenými obci Ustroń a Wisla. Už ze zmíněné obce Ustroń můžeme vyjet lanovko na Velkou Čantoryji nebo souběžně pěšky po této zmíněné červené trase. Na opačnou stranu můžeme vyjít (nebo o letních víkendech i dojet autobusem) na vrchol Równice s několika chatami. Z Równice možno sejít do údolí Brenna, kde je tzv. Chlebowa chata, museum, která sotjí určitě za shlédnutí. Z obce Istebna (pod zmíněným sedlem Kubalonka) je možno kolem rekreačního areálu Za Groń a malé přehradní nádrže dojít k pramenu řeky Olza (Olše), která protéká celou touto obcí a v Bukovci vstupuje na naše území. Je zajímavé, že obě zmíněné významné pod Baraniou Górou pramenící řeky Wisla i Olza zde tečou tak blízko od sebe, přitom jejich vody se nikdy nepotkají, jedině až v Baltském moři. 
Na prohlídku spousty významných míst města Wisla nebude stačit ani celý den - lázně s termály, krásně upravené náměstí, Jezioro Czernianske, několik kostelů, východisko na nám známý hřeben s Velkou Čantroryjí a Baraniu Góru i na Przelecz Salmopolska (sedlo), které je nejlepším východiskem na nejvyšší vrchol Skrzyczne (kam lze v letním období dojet autobusem). Dojdeme na něj pohodlně hřebenem přes Malinowskou skalu nebo lanovkou z města Szczyrk (pěší výstup je velmi strmý). Ze sedla Salmopolska lze hřebenem jít i na opačnou stranu - na Klimczok a Szyndielnou (několik chat i rozhleden). Tato oblast už je příměstkou rekreační zónou města Bielsko Biala, ke kterém patří i přehrady Wapienicka a Miedzibrodzkie. 
Vlakem je oblast nejlépe dostupná od Ćadce přes Zwardoń, autobusy zase z Cieszyna (linky do všech zmíněných míst). 
Na řece Wisla je dále také město Skoczów s množstvím kulturních památek  s rozhledovým vrchem Kaplicówka - rodiště Jana Sarkandera. Je dostupné vlakem S62 z Cieszyna. 
Dále podle toku řeky (už prakticky na rovině) stojí za shlédnutí lázně Goczaltowice s několika jezery a přehradami, také město Czechowice Dziedzice.