Nízke Tatry - západ

Západní část Nízkých Tater začíná sedlem Donovaly, dostupné linkovými autobusy SAD, které jej odděluje od Veľké Fatry. Až po Hiadeľské sedlo se jedná o Starohorské vrchy, které jsou však po turistické stránce součástí Nízkých Tater. Z Hiadeľského sedla možno sestoupit do Lázní Korytnica, které jsou ale už dnes bohužel v naprostém úpadku. za Hiadeľským sedlem zaříná vlastní hřeben Nízkých Tater, většinou holý nad pásmem kosodřeviny přes výhledové vrcholy Prašivá, Malá a Veľká Chochuľa, Skalka, Latiborská hoľa, Ďurková, Chabenec, Poľany a Dereše až k vrcholu Chopok, který je dostupný pěšky nebo částečně i lanovkou jak z liptovské strany (Jasná), tak i od Horehroní (Srdiečko). Lanovky však až na vrchol už nevedou, z Jasné na Lukovou, příp. ze Zahrádek na Konský Gruň (provoz není moc spolehlivý). ze Srdiečka pak na Kosodrevinu, dále už je nutno z obou stran těch cca 300 výškových metrů vyšlapat. Na Chopku (2024 m.) je turistická chata, dále pokračujeme typickým vysokohorským terénem na Krupovou, zdeje odbočka na nejvyšší vrchol Nízkých Tater Ďumbier (2043 m.), přístup na vrchol je však z důvodu ochrany přírody omezen. pak sejdeme dolů k Śtefánikove chatě (býv. chata SNP Pod Ďumbierom) a přes sedlo Kralička přijdeme do sedla Čertovica ležící na hlavní silnici z Liptovského Mikuláše (Kráľovy Lehoty) přes Vyšnou Bocu do Brezna, příp. na Tále, které je východiskem z jižní horehronské části (Srdiečko, Krpáčovo). Na Čertovici je motorest a hřeben už dále pokračuje jako východní část. Celou dobu jsme sledovali červenou značku, dálkovou cestu E8, dříve známou jako Cestu SNP Devín - Dukla. Celé území obou částí Nízkých Tater je v pásmu Nízkotatrnského národního parku (NAPANT). Hřeben je přístupný celoročně bez omezení, v zimě je však nutná velká obezřetnost a opatrnost.

A jen dodatek. Na jižní straně hřebene od vrcholu Dereše je Vajskovská dolina směřující k Podbrezové. A v ni je obec Dolná Lehota, ke které mám silný citový vztah, více na mých osobních stránkách